Wellbeing ve firmě: Když péče o duševní zdraví přináší výsledky

Simono, jaké faktory podle vás vedou firmy k tomu, aby se zabývaly duševním zdravím svých zaměstnanců?

Faktorů je hned několik. Péči o duševní zdraví mohou považovat například za nedílnou součást etické odpovědnosti firmy, nebo ji vnímají jako jeden z nástrojů ke zlepšení firemního prostředí. Některé firmy ji naopak mohou vidět i jako konkurenční výhodu na trhu. Nejzásadnějším faktorem je fakt, že si firmy začaly uvědomovat, jak výrazně duševní zdraví jejich zaměstnanců ovlivňuje produktivitu práce, potažmo výsledky celé firmy.

Častěji se v práci řeší výkyvy nálad v týmu, konflikty mezi kolegy, přehlcení, vyhoření a v neposlední řadě hrají velkou roli i hybridní modely práce a zcela jiné nároky na komunikaci a pracovní postupy. 

To všechno jsou situace, které jsou na psychiku poměrně náročné a ne každý zaměstnanec se s nimi dokáže bez problémů vyrovnávat. Když to zjednoduším - špatné duševní zdraví znamená pro firmu více absencí, menší chuť do práce, chyby v rozhodování, větší fluktuaci. To všechno stojí firmu velké množství peněz. Investice do péče o duševní zdraví pomůže tyhle výdaje snížit.

Do jaké míry se tím zabývají firmy v Česku? Mění se jejich přístup v posledních letech výrazněji než v minulosti? 

Trend péče o duševní zdraví ve firmách se změnil hlavně za poslední 3 roky. Nejen v České republice. Pandemie, ekonomické nejistoty, válečný konflikt, vysoká inflace - to všechno jsou situace, které s psychikou jednotlivců výrazně zacloumají. Obecně lze říct, že se nám ve společnosti hroutí jistoty, na které jsme byli zvyklí.

Technologické firmy, startupy a firmy s mladšími zaměstnanci jsou tématu duševní zdraví otevřenější. Důležitost péče o duševní zdraví zaměstnanců se ale stále častěji dostává i do tradičnějších odvětví.

Co dalšího kromě terapií bývá ve wellbeing programech, které svým zaměstnancům poskytují firmy v Česku? 

Co všechno firma ve svém wellbeing programu poskytne závisí hodně na potřebách dané firmy a jejích zaměstnanců. Kromě terapií to může být osobní koučing, mentoring, nejrůznější formy vzdělávání v oblasti podpory duševního zdraví, mezi které patří například online nástroje, platformy a aplikace. Vnitřní podpora psychologického bezpečí v týmu a budování zdravé firemní kultury, cvičení, meditace v práci, čas na sport, a mnoho dalších možností, ale i flexibilní pracovní podmínky a formy práce.

Jak si v pomyslném žebříčku priorit v tomto směru stojí flexibilita?

Konkrétně volná pracovní doba, časová flexibilita a možnost home office se dostali na přední příčky priorit zaměstnanců, které ovlivňují jejich spokojenost a motivaci v práci.

Mohou i moderní technologie podpořit wellbeing zaměstnanců?

Moderní technologie dovedou být skvělým nástrojem a možností, jak se o wellbeing a duševní pohodu starat. Umí být velkým přínosem a vykrýt část pomoci, kterou by jinak firma velmi těžko zajišťovala. 

Podle mého ale i v téhle oblasti platí “dobrý sluha, ale špatný pán”. Osobně se mě velmi dotýká, že se mnoho mobilních aplikací staví tak, aby byly závislostní. Určitě to znáte. Neustálé notifikace, výzvy k využívání, držení pozornosti uživatele co nejdéle to jde. To je trend, se kterým dlouhodobě nesouhlasím. Motivací je totiž často zisk, než pomoc uživateli.

Napadá mě, zda Česko za západní Evropou “zaostává“ v péči o duševní zdraví zaměstnanců? 

V Evropě najdeme výrazný trend užívání firemního wellbeingu v praxi zejména v severských zemích, Německu, Anglii a Švýcarsku. Oproti těmto zemím jsme pozadu tak 1-2 roky. V USA, kde je oblast péče o duševní zdraví velkým tématem, je to ještě o něco více. Odhadovala bych náš “skluz” na 4-5 let. S nadsázkou říkám, že dřív byl blázen ten, kdo měl psychologa, dnes je blázen ten, kdo ho nemá.

Narážejí firmy ve snaze vybalancovat potřebu výkonu a produktivity s wellbeingem zaměstnanců na nějaké překážky?

U některých firem jsou překážkou investice a kapacity, které by do wellbeingu měli vložit. Mohou mít pocit, že je to příliš nákladné nebo časově náročné. Obvykle také neví, jak by měly postupovat, a jak si v téhle oblasti stanovit priority. Stává se, že firma sice poskytuje nástroje a možnosti, ale už nedopřeje čas a podmínky na to, aby je zaměstnanci skutečně využívali.

To se ale dá poměrně dobře měřit, nebo ne? Jaké metriky lze podle vás k vyhodnocování wellbeingu zaměstnanců využít?

Může k tomu sloužit například pravidelný průzkum spokojenosti zaměstnanců a získání jejich zpětné vazby. Dá se měřit míra psychologického bezpečí v týmu nebo míra stresu. Firmy mohou sledovat míru absenteismu, tedy jak se vyvíjí a mění počet dnů, kdy zaměstnanci nejsou v práci ze zdravotních důvodů. Dalším ukazatelem je míra fluktuace a důvody, proč zaměstnanci z firmy odcházejí. I metriky ale musí firma volit podle svých potřeb a možností.

Mění se také nějakým způsobem preference zaměstnanců ohledně požadovaných pracovních benefitů směrem k produktům a službám souvisejícím s duševním zdravím?

Myslím, že je obecně obor zdraví, ať už psychického nebo fyzického na vzestupu. Lidé si více uvědomují, že i samotná prevence je důležitá. Ve firmách, kde probíhají průzkumy benefitů, patří v současné době mentální zdraví do prvních tří nejžádanějších benefitů. A jde to i ruku v ruce s celosvětovým trendem, kdy starat se o svou psychohygienu bude stejně běžné, jako si čistit zuby.

Zaujalo Vás téma wellbeingu zaměstnanců a rádi byste posunuli péči o duševní zdraví vašich zaměstnanců trochu dál?
Prozkoumejte způsoby, jak můžete zlepšit wellbeing i u vás ve firmě.