Klid. Není důvod k panice. TOP myšlenky z talk-show s Janem Hanušem

Jan Hanuš šéfuje společnosti Woltair, energetickému globálnímu start-upu se sídlem v Česku. Už na první pohled z něj čiší klid, racionalita a schopnost držet směr, které on sám označuje za své klíčové silné vlastnosti.  Se Simonou Zábržovou si v rozhovoru série Ups&Downs povídal, kromě osobních hodnot, také o skocích do vody se synem nebo rozepsané knížce Dálnice do Bohnic. 

Ups&Downs jsou rozhovory, které vede Simona Zábržová, CEO Soulmio, s dalšími CEOs, kteří ji inspirují. Po Janu Hanušovi vyzpovídá v září a říjnu Ondřeje Krátkého, CEO Liftago, Karin Fuentesovou, CEO Digitoo a Honzu Mayera, CEO Heureka Group.

Jan Hanuš se v životě řídí 10+1 pravidly, z nichž právě to bonusové zaujme na první dobrou. Nebýt kokot pro něj znamená přistupovat k životu a náročným situacím pragmaticky, brzdit emoce a nejitřit konflikt, který jde vyřešit v klidu. 

Kromě věku a životních zkušeností mu k takovému přístupu pomáhají dvě otázky:

• Co se právě teď děje? Získej od věci odstup, nezaujatě ji pozoruj a uvědom si, že právě teď se ti nic život ohrožujícího neděje.
• Jak to ovlivňuje mou/naši cestu? Podívej se na věc z dlouhodobého horizontu, nepouštěj oči z majáku a připomeň si, že na dlouhé cestě drobné zakopnutí nevadí.

„Snažím se žít podle principu: Jdi spát večer lepší než jsi ráno vstával," popsal Hanuš svůj vnitřní drajv, který ho žene pořád se učit - mimo jiné i pozorováním a interakcí s lidmi. V duchu principu také nemá potřebu být tím nejchytřejším v místnosti. Naopak je mu sympatický přístup, který nedávno slyšel od svého kolegy: 

• „Vítězí lepší nápad."

I to Hanušovi pomáhá netlačit svůj přístup za každou cenu. Naopak díky tomu může pracovat se svým egem a uvědomit si, že ho nikdo nechce svými nápady převálcovat nebo ho ohrožovat. 

„Pomáhá mi nečekat s odpočinkem na naplánovaný zážitek, ale vypínat ad hoc, dle potřeby," popsal Hanuš svůj přístup k odpočinku. Doporučuje věnovat se aktivitám, které vaši mysl pohltí na 100 %. V jeho případě jsou to sjezdy singletreků, výstupy na hory, ale také třeba skoky do vody z velké výšky. Přivedl ho k nim jeho 12letý syn, díky kterému tak Hanuš překonává jeden ze svých strachů. 

Mentálně Hanušovi pomáhá odklidit se v náročné chvíli do svého virtuálního pokoje klidu. Tzn. přenést se v mysli do představy pokojné místnosti, kde ho nikdo neruší a kde si může připomínat své vystavené (v mysli uložené) úspěchy, chvíle spokojenosti a příjemné zážitky. Snadněji se tak myslí vrátí k principu optika dlouhodobého horizontu. Díky tomu se pak náročná chvíle stane relativní, méně náročnou, ohrožující a vyčerpávající. 

Za klíčové nakopnutí osobního rozvoje označuje Hanuš několikaletou spolupráci s koučkou: „Dávala mi silné jednoduché otázky a nechala mě vymáchat se v sobě samém, dokud jsem nepřišel s odpovědí." Pojmenoval, že není ostuda nechat si ve svém myšlenkovém nastavení a duševním zdraví pomoct od někoho jiného. Důležité podle něj je mít se od koho učit a nechat se správně navést. 

Přístup Jana Hanuše k životu se dá shrnout slovy, která se linula celým rozhovorem: Klid. Není důvod k panice.