Když AI naslouchá: Jak umělá inteligence mění psychologickou péči
17. října 2025
Téměř třetinu života prospíme a kvalita spánku ovlivňuje nejen naši psychickou pohodu, ale i fyzické zdraví. Přesto mnozí z nás kvalitu svého spánku stále podceňují. Na téma spánku jsme si povídali s neurovědcem Alešem Stuchlíkem a adiktologem a wellbeing expertem Adamem Kulhánkem. Jak poznat spánkovou deprivaci? Jde si naspat do zásoby? A opravdu musíme spát 8 hodin?
Revoluce dostupnosti: Když pomoc přijde okamžitě
„Stále více lidí se svěřuje umělé inteligenci jednoduše proto, že je nesoudí,“ říká Jakub Krchák, spoluzakladatel Mama AI a CEO TELMA AI. Právě on je jedním z průkopníků využití AI v oblasti mentálního zdraví. Jeho cílem není nahradit psychology, ale zpřístupnit pomoc tam, kde je běžně těžko dostupná.
AI asistent může být první pomocí, když se člověk cítí ztracený. Dokáže:
- okamžitě reagovat,
- rozpoznat známky stresu nebo vyhoření,
- motivovat uživatele k dalším kroků, třeba vyhledání odborníka.
V některých situacích tak může fungovat jako most mezi problémem a terapeutem. Jakub Krchák k tomu dodává:
„Vědecké studie ukazují, že AI v systému péče zvyšuje její kvalitu. Přesnost, personalizace a dostupnost jsou tři klíče k posunu celé oblasti duševního zdraví.“
Co říkají psychologové? Pomoc ano, ale s hranicemi
Martina Mikesková, psycholožka, psychoterapeutka a lektorka platformy Soulmio, se s AI ve své praxi už běžně setkává. „Klienti mi často říkají, že se před AI méně stydí. Snáz se otevřou a někdy je to pro ně první krok,“ říká.
Na druhou stranu upozorňuje na rizika. „Představte si člověka, který se rozpláče nad starým traumatem a odpověď AI? Nic. Ticho. Bolest zůstává bez lidského kontaktu. Taková situace může bolest ještě prohloubit.“
AI podle ní nesmí suplovat lidského terapeuta v krizových situacích. Tam, kde je potřeba empatie, fyzická přítomnost nebo bezpečné lidské vedení, je technologie stále jen nástrojem a ne partnerem.
Kde má AI smysl, kde ustoupit
Může pomoci:
- při běžném psychologickém poradenství (rady, techniky, připomenutí),
- při sledování návyků a záznamu emocí (např. spánek, stres),
- rozvoji a posunu konrétních oblastí našeho života
- při předběžné diagnostice a doporučení další péče,
- jako intervizní nástroj pro psychoterapeuty pro hledání nových pohledů.
Ale nehodí se:
- pro práci s traumatem, depresemi, závislostmi,
- k diagnostice, nasazení medikace nebo vedení dlouhodobé terapie,
- do krizových situací (sebepoškozování, ztráty, panické ataky).

AI ve firmách? Hlavně chytře a s citem
Ve firemním prostředí může AI nabídnout reálnou pomoc například skrze role play scénáře, sledování zátěžových momentů nebo automatickým doporučením relaxačních technik. Podle Martiny Mikeskové je ale klíčové:
- analyzovat potřeby týmu,
- nezavádět povinné sledování bez kontextu,
- otevřeně komunikovat o tom, že AI má své limity.
„Lidé si musí zachovat důvěru sami v sebe. AI je nástroj, ne guru. Nechceme přenášet odpovědnost za život do aplikace,“ dodává Mikesková.
Možnosti AI při prevenci vyhoření
Podle psycholožky Martiny Mikeskové a spoluzakladatele MAMA AI Jakuba Krcháka AI dokáže včas upozornit na varovné signály, pokud má k dispozici dostatečně dlouhodobá a kvalitní data. Pomáhá zviditelnit vzorce chování, které si člověk sám často neuvědomuje.
Ale i tady platí: nástroj je jen tak dobrý, jak dobře ho uživatel zná a důvěřuje mu. A vždy by měl být propojený s odborným zázemím.
Co si z toho odnést
Duševní zdraví je komplexní a křehká oblast. AI v ní může hrát důležitou roli, ale ne tu hlavní. Empatie, dotek, bezpečné ticho nebo sdílená radost, to jsou věci, které žádný kód nikdy plně nenapodobí. Nebojte se AI vyzkoušet, jen zkoušením se můžeme zbavit strachu z neznámého, a navíc je AI právě na pokusy a experimenty jako dělaná.
„Technologie může být skvělý parťák. Ale rozhodnutí, změny a skutečnou péči za nás musí dělat pořád člověk,“ uzavírá Mikesková.

