Úzkosti a panické ataky v práci
20. listopadu 2025
Stres k práci patří, ale co když ho je příliš? Když se z dlouhodobého tlaku stane úzkost a občas i panická ataka? V článku se s psycholožkou z naší poradny Michalou Bojarski podíváme na to, proč pracovní prostředí bývá častým spouštěčem psychických potíží, jak úzkost rozpoznat u sebe nebo u kolegů a jak v takové chvíli reagovat. Dozvíte se, které profese jsou náchylnější, jaké kroky může podniknout firma pro prevenci i jak může pomoci firemní psycholog.
Tento rozhovor je pozváním k otevřenému dialogu o duševním zdraví na pracovišti. O tom, že požádat o pomoc není slabost, ale projev síly, a že péče o psychickou pohodu zaměstnanců přináší prospěch jak lidem, tak celým týmům.
Jak časté jsou podle vašich zkušeností projevy úzkosti nebo panických atak u zaměstnanců?
Podle mých zkušeností jsou časté, ale moje představa je pravděpodobně zkreslená mou profesí a s jakými lidmi se díky ní setkávám. Podívala jsem se tedy i na tvrdší data. V roce 2022 bylo v rámci projektu CELSPAC Masarykovy univerzity zjištěno, že stresem v práci trpí 70 % Čechů, z toho 15 % se s ním setkává často. Dlouhodobý stres může být prvním krokem k rozvoji úzkosti a následně panických atak. Christophe Nguyen, psycholog a odborník na psychosomatická rizika na pracovišti, popisuje stres, úzkost a panické ataky jako trychtýř: stres je první fází, která se v neléčeném stavu přeměňuje v úzkost. Nahromaděním těchto dvou fází může dojít k panické atace.
Jak se vlastně úzkost a panická ataka projevují? Jak je člověk může poznat u sebe a u kolegů?
Úzkost se projevuje jako očekávání budoucí hrozby doprovázené nepříjemnými pocity tísně, svalového napětí a zvýšené ostražitosti. V pracovním prostředí ji mohou vyvolávat faktory jako syndrom podvodníka, neustálý tlak na výkon, problematické vztahy s kolegy nebo nadřízenými, nadměrná dlouhodobá zátěž nebo obtěžování. Panická ataka je popisována jako záchvat náhlého a intenzivního strachu, který může trvat od několika minut do jedné hodiny. Lidé ji často popisují jako "záchvat smrti", pocit dušení, bušení srdce, tlak na hrudi, třes, závratě a pocit naprosté ztráty kontroly. Ataky mohou být spuštěny intenzivním stresem, traumatickými zážitky dlouhodobou únavou, stresem nebo užíváním návykových látek.
Proč právě pracovní prostředí bývá spouštěčem nebo zesilovačem úzkostí?
Úzkost na pracovišti je často vyvolána nebo zhoršována faktory, jako je nadměrná pracovní zátěž, neustálý tlak na výkon, vlastní vnitřní přesvědčení - např. musím být perfektní, nesmím udělat chybu, musím si zasloužit obdiv ostatních. Dále úzkost znásobují nereálné termíny, mezilidské konflikty, nejasná očekávání, nedostatek podpory a nejistota v zaměstnání. To vše může vytvářet přetrvávající pocit neklidu a stresu, což vede k řadě fyzických a emocionálních symptomů spojených s úzkostí.
Jaký vliv má nadměrný pracovní tlak nebo nereálné termíny na rozvoj úzkostných stavů?
Tyto faktory jsou velmi častými spouštěči úzkosti, protože jsou dlouhodobé a tak v nás chronicky vyvolávají pocit ohrožení. A přestože se nejedná o stejné ohrožení jako při setkání s šavlozubým tygrem nebo s nepřítelem, který nás chce zabít, naše instinktivní fyzická reakce je velmi podobná. A pokud žijeme v chronickém stresu, úzkosti či panické atace jsme velmi blízko.
Dá se říct, že některé typy pracovního prostředí nebo profese jsou k úzkostem náchylnější?
Zdravotníci, humanitární pracovníci a záchranáři, protože tyto profese jsou často vystaveny traumatickým událostem a stresu, což často negativně ovlivňuje jejich duševní zdraví. Dále pracovníci s vysokou odpovědností a silným tlakem na výkon, kteří řídí velké týmy nebo musí dodržovat přísné termíny, např. ve stavebnictví, mají tendence zažívat úzkost. Pro mně překvapivě, se ve výzkumech ukázalo, že i práce z domova může zvyšovat stres. A to přes opačná očekávání, že lidé ocení práci z pohodlí domova bez dojíždění.Tento životní styl přinesl nové výzvy, jako je rozmazání hranic mezi prací a osobním životem, izolace, únava z technologií a tlak na neustálou dostupnost. Až 86 % lidí, kteří pracují z domova, zažívá pocity vyhoření a 40 % má potíže s odpojením se od práce.
Co může udělat firma, aby snížila riziko vzniku úzkostí v rámci prevence?
Proaktivní přístup k duševnímu zdraví na pracovišti je pro prevenci úzkostí klíčový. Firmy by měly vytvářet podpůrné prostředí, které snižuje stres a podporuje psychickou pohodu zaměstnanců. Prvním krokem je systematická identifikace a hodnocení psychosociálních rizik na pracovišti. To Zahrnuje faktory jako nadměrná pracovní zátěž, nejasné pracovní role, nedostatečná kontrola nad prací, špatná komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů. Provádění anonymních dotazníkových průzkumů mezi zaměstnanci a analýza pracovního prostředí pomáhá odhalit potenciální zdroje stresu a úzkosti. Aktivní zapojení zaměstnanců do procesu identifikace a řízení rizik je zásadní, protože nejlépe rozumí problémům na svém pracovišti. Firemní kultura má velký vliv na duševní pohodu zaměstnanců. Kultura založená na otevřené komunikaci, důvěře a psychologické bezpečnosti může výrazně snížit stres. Manažeři by měli poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu, oceňovat úsilí a úspěchy zaměstnanců a podporovat je v jejich profesním rozvoji. Důležité je také vzdělávat zaměstnance o duševním zdraví a odstraňovat stigma spojené s úzkostmi a jinými psychickými problémy.
Jak může člověk reagovat, když u sebe pocítí příznaky panické ataky přímo v práci?
Panická ataka je náhlá epizoda intenzivního strachu doprovázená silnou tělesnou reakcí, přestože neexistuje skutečné bezprostřední nebezpečí. Může se projevovat zvýšeným tepem, zrychleným dechem, pocením, bolestí na hrudi, pocitem dušení, závratí, nevolností, třesem, brněním, nebo dokonce pocitem, že člověk omdlí, zešílí, má infarkt nebo umírá. Prvním krokem je udělat pár fyzických kroků. Pokud se stav trochu zlepší, nejedná se o infarkt. V tom případě si můžete říct, že je to nepříjemné, ale brzy to odezní. Následně je fajn zaměřit se na dech. Opakování dechového cyklu cca 10 krát obvykle stačí k odstranění většiny fyzických příznaků úzkosti. Další účinnou strategií je nalezení místa, kde se můžeme zklidnit.
Pokud je člověk na schůzce nebo mezi kolegy, může se omluvit a odejít na toaletu, což je sociálně přijatelný způsob, jak získat chvíli pro sebe. Uzemnění (grounding) je další technika, která pomáhá soustředit se na přítomnost a tělesné vjemy. Spočívá v položení celých plosek chodidel na zem, ať už vsedě nebo vestoje, a snaze najít rovnováhu a čerpat energii z kontaktu se zemí. Můžeme se také soustředit na dotyk těla se zemí. Jednoduché činnosti, jako je napití se vody, otevření okna, nebo zapsání myšlenek a emocí na papír, také mohou pomoci ventilovat stres. Dobrý nápad je také zavolat blízkým nebo se věnovat uklidňující monotónní činnosti. Po odeznění panické ataky je důležité dopřát si odpočinek a čas na regeneraci, protože je velmi vyčerpávající.
Co by měli dělat kolegové nebo nadřízení, když vidí, že někdo prožívá úzkost či panický záchvat?
Nejdůležitější je, aby kolegové nebo nadřízení zůstali co nejvíce v klidu a vytvořili emočně “bezpečné prostředí”. Mohou člověka, který trpí silnou úzkostí, zavést do tiché místnosti, kde bude mít soukromí. Mohou mu doporučit hluboké dýchání nebo se rozkročit, opřít rukama o zeď, což "otvírá plíce" a dýchání usnadňuje. Mohou na člověka mluvit klidně, pomalu a zřetelně. Pokud se člověk projde pár kroků a fyzické příznaky se zmírní, znamená to, že nejde o infarkt. Pak ho mohou ujistit, že není v ohrožení života. Že je silná úzkost sice velmi nepříjemná, ale přejde. Mohou také nabídnout uzemňovací techniky, třeba se zaměřit na něco, co vidí, co slyší, čeho se dotýkají, co cítí. Nebo jim mohou doporučit opláchnout obličej studenou vodou nebo se položit na zem. Naopak věty jako “uklidni se” jsou spíše kontraproduktivní.
"Firemní kultura má velký vliv na duševní pohodu zaměstnanců. Kultura založená na otevřené komunikaci, důvěře a psychologické bezpečnosti může výrazně snížit stres."
Jak může HR nebo vedení citlivě komunikovat o duševním zdraví? Doporučíte nám 2 správné otazky, jak začít rozhovor?
HR a vedení mohou citlivě komunikovat o duševním zdraví vytvořením kultury otevřeného dialogu, transparentnosti a psychologické bezpečnosti. To zahrnuje posun od hodnocení k podpoře a rozvoji, implementaci kontinuální zpětné vazby a zaměření na prevenci a včasné rozpoznání problémů duševního zdraví.
2 typy otázek:
1. "Všiml/a jsem si, že v poslední době působíš trochu jinak/více ve stresu/méně soustředěně. Je něco, o čem bys chtěl/a mluvit, nebo s čím bych ti mohl/a pomoci?"
Při vedení takového rozhovoru je důležité druhému aktivně naslouchat, vyhnout se stigmatizaci, nabídnout konkrétní zdroje informací a zajistit důvěrnost. Investice do duševního zdraví zaměstnanců se dlouhodobě vyplácí, a to nejen v podobě angažovanějších a produktivnějších týmů, ale také ohledně snížení absence.
Jak mohou zaměstnanci dlouhodobě pracovat na tom, aby zvládali stres a úzkosti lépe?
Prvním krokem k efektivnímu zvládání stresu je rozpoznání a pochopení jeho příčin. Zaměstnanci by si měli všímat, co jim stres způsobuje a jak na něj reagují. Vedení deníku po dobu jednoho až dvou týdnů může pomoci odhalit souvislosti mezi stresovými situacemi a vlastními reakcemi. Přestože to zní banálně, důležité je také zaměření na zdravý životní styl - dostatek spánku, vyvážený jídelníček, pohyb a digitální detox. Aktivní relaxace a péče o duševní zdraví jsou také nezbytné pro dlouhodobé zvládání úzkosti. Prevence je totiž v této oblasti velmi podceňovaná.
Lidé za psychologem přicházejí, až když už nemohou dál. Pokud se ale naučí jednoduché relaxační techniky, zaměří se na podporu kvalitních vztahů, dopřejí si čas na “dobití baterek”, mají smysluplnou práci, mají mnohem větší šanci, že je úzkosti nepotkají. Pokud se ale stres a úzkost stávají chronickými a ovlivňují každodenní život, je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Chtěla bych zdůraznit, že je znakem síly a odvahy umět si říct o podporu a pomoc v těžké chvíli.
Jakou roli v tom hraje firemní psycholog. Kdy je vhodné se na něj obrátit a co může nabídnout?
Firemní psycholog hraje klíčovou roli v moderních organizacích, které si uvědomují důležitost duševního zdraví a pohody svých zaměstnanců. Jeho přítomnost se stává stále častější součástí firemních benefitů a je vnímána jako nový standard péče o zaměstnance. A co může firemní psycholog nabídnout?
- Individuální konzultace v rámci osobního rozvoje: Poskytuje důvěrný prostor pro řešení osobních i pracovních problémů, jako je stres, úzkost, prevence vyhoření, rozvoj sebedůvěry nebo komunikačních dovedností.
- Workshopy a školení: Vede interaktivní programy zaměřené na zvládání stresu, emoční inteligenci, asertivitu, time management, prevenci vyhoření a zlepšování komunikace.
- Podpora týmů a managementu: Pomáhá při řešení konfliktů, zlepšování týmové spolupráce, budování důvěry a adaptaci na organizační změny.
- Prevence: Včasné zachycení a řešení problémů dříve, než přerostou v dlouhodobé potíže, například prostřednictvím anonymních průzkumů spokojenosti.
- Krizová intervence: Poskytuje okamžitou pomoc v případě náhlých traumatických událostí.
- Mediace: Působí jako nestranný prostředník při řešení sporů mezi zaměstnanci nebo týmy.
Investice do firemního psychologa se firmám vrací v podobě vyšší spokojenosti a loajality zaměstnanců, snížení fluktuace a nemocnosti, zvýšení produktivity a týmové efektivity, a také v budování atraktivní image zaměstnavatele. Firmy mohou volit mezi interním psychologem, který má hlubokou znalost firemního prostředí, nebo externími službami, jako např. Soulmio, které nabízejí větší výběr, flexibilitu a anonymitu.
Pokud byste měla dát jednu radu manažerům, kteří se s úzkostí v týmu potýkají, jaká by to byla?
Jako nejdůležitější vnímám zaměřit se na sebepoznání a seberozvoj, aby mohli efektivněji vést a podporovat své podřízené. A zároveň aktivně budovat transparentní, empatické a podpůrné pracovní prostředí, které snižuje stres a podporuje duševní pohodu.
Jak vy sama pomáháte s podobnými symptomy a příznaky v online poradně Soulmio?
Já se zaměřuji na to, že úzkost často vzniká z nahromadění stresové energie. A stres je především fyzická záležitost. Takže na začátku pracuji s klienty s jednoduchými fyzickými cvičeními, která hladinu stresu snižují a uklidňují jejich podráždění nervový systém. Když se klient cítí více uzemněný a v klidu, pracujeme s myšlenkami, které úzkost způsobují. Často při práci s úzkostí jdeme aspoň při jednom sezení do minulosti klienta, kdy se podíváme na to, odkud si ony nekonstruktivní myšlenky nebo přesvědčení nese. Klient se pak rozhodne, zda si je chce ponechat, nebo je společně se mnou nahradí pravdivějšími a přínosnějšími myšlenkami. Toto rozhodnutí často kvalitativně posune jeho osobní i pracovní život.
O autorce:
