8 kroků k sebepoznání: Jak se stát manažerem, kterého si váš tým zaslouží

“Hledání se” a sebepoznávání je často spojováno s dospíváním a pubertou, ale ve skutečnosti je to celoživotní proces. Nové zkušenosti, zážitky a životní role míchají hodnotovým žebříčkem, ovlivňují naše postoje i chování. Sebepoznání (nebo spíš sebepoznávání) je cesta, na kterou se ale rozhodně vyplatí vydat - obzvlášť, pokud jste v manažerské pozici a vaše rozhodnutí, chování a reakce ovlivňují fungování vašeho týmu.

Sebepoznání a sebeuvědomění: Nástroje k efektivnímu řízení lidí

Jako manager potřebujete, aby byl váš tým motivaný, skvěle komunikoval, pracoval efektivně a vůbec šlapal jako hodinky. Ale abyste mohli efektivně řídit ostatní, musíte nejprve umět řídit sami sebe. A když chcete něco řídit, musíte si nejdřív přečíst manuál, to dá přece rozum.

Sebepoznání vs. sebeuvědomění

Sebepoznání je proces, při kterém získáváte hlubší pochopení pro vlastní myšlenky, procesy, pocity a chování. Umožní vám realisticky posoudit vlastní silné a slabé stránky, hodnoty a způsob, jakým ovlivňujete své okolí. Umožní vám snadněji navigovat životem, přispívá k osobnímu růstu a sebeúctě.

Sebeuvědomění je schopnost pozorování sebe sama jako bytosti odděleného od ostatních a prostředí, ve kterém se nachází. 

Organizační psycholožka Tasha Eurich definuje dva typy sebeuvědomení:

  • vnitřní sebeuvědomění, které spojuje s hodnotami, aspiracemi, reakcemi, emocemi a vlivem na ostatní. Vnitřní sebeuvědomění pak koreluje s vyšší spokojeností v práci a ve vztazích a celkovým pocitem štěstí a nižší mírou úzkosti, stresu a deprese.
  • vnější sebeuvědomění, které spojuje s pochopením toho, jak nás vnímají ostatní lidé z hlediska stejných faktorů (hodnoty, aspirace, atd.). Její výzkum pak ukazuje, že lidé, kteří jsou si vědomi toho, jak je vidí druzí, jsou schopnější projevovat empatii a přijímat perspektivy druhých. 

Výzkum Tashy Eurich ukázal, že skutečné sebeuvědomění má jen 10 až 15 % lidí.

Sebeuvědomění je tedy vzácná hodnota, kterou je potřeba kultivovat - obzvláště leadři by měli pracovat na obou typech sebeuvědomění. Možná vás totiž překvapí, že vysoká míra vnitřního uvědomění nemusí nutně znamenat vysokou míru vnějšího uvědomění (a naopak). 

Je třeba aktivně pracovat nejen na tom, abyste viděli jasně sami sebe, ale současně také získávali zpětnou vazbu k pochopení toho, jak vás vidí ostatní. Proces je to možná nepříjemný, ale jednoznačně vás posílí a prokazatelně vám pomůže být lepším leadrem. Ale kde začít?

Zkušenosti a moc jako překážky

Možná máte skvělé vzdělání a akademické uznání, ale pokud se vám nedaří ovlivňovat a přesvědčovat ostatní, v profesním životě vás daleko nedostanou. Přílišné přesvědčení o vlastní pravdě může působit jako arogance a omezovat spolupráci s ostatními - i když “vaše” pravda může být opravdu ta objektivně správná. Je nutné si uvědomit, že interakce s ostatními lidmi a to, jak tyto interakce ostatní lidé vnímají,  jsou v životě i byznysu klíčem k úspěchu. 

Zkušenosti a moc mohou být v sebeuvědomění a procesu sebepoznávání překážkami - mohou vést k přílišné sebedůvěře ve vlastní schopnosti a nedostatečné vnímavosti vůči zpětné vazbě. 

Nedostatečné sebeuvědomění se může projevovat například jako:

  • pasivně agresivní reakce
  • defenzivnost
  • útočné reakce na kritiku
  • vymlouvání a označování viníků
  • neustálá potřeba se obhajovat
  • přehánění

Sebepoznávací techniky pro lepší sebeuvědomění

Moderní byznysové prostředí se vyznačuje neustálým růstem a inovacemi. A stejně jako se každá vaše firma držet krok s konkurencí, zefektivňuje procesy, inovuje a zlepšuje, musí se zlepšovat i management. Na sebepoznávání a práci na sebeuvědomění se můžete dívat jako na inovativní nástroj pro zefektivnění svého managementu - manager, který dobře zná sám sebe, se lépe přizpůsobuje novým výzvám, inspiruje své okolí a stává se autentickým leadrem. 

Vlastnímu sebepoznání se můžeme věnovat pouze díky dvěma základním nástrojům: všímavosti a pozornosti. Všímavost nám pomáhá získat informace z vnitřního i vnějšího světa a pozornost nám umožňuje vybírat mezi různými podněty a informacemi ty důležité.

1. Mindfulness a meditace: Pracujte na všímavosti a pozornosti

Pravidelná procházka, při které se budete soustředit jen na své tělo a dech, desetiminutová vedená meditace mezi meetingy, breathwork nebo vědomé přijímání potravy - praktik je v této kategorii celá řada a vy si tak můžete snadno vybrat tu, která bude vyhovovat právě vašim potřebám. Cílem je zklidnění mysli, pozorování bez hodnocení (dění, myšlenek, svého těla) a rozvíjení bytí v přítomnosti, uzemnění a relaxace. 

2. Zkoumejte fyzické reakce

Když začnete pracovat na všímavosti a pozornosti, můžete ji zaměřit na své fyzické tělo. Fyzické reakce na okolní svět vám mohou poskytnout nedocenitelné informace o vašem vnitřním životě. Každý vnímá silné emoce v jiné části těla, ale když jim začnete věnovat pozornost, stanou se spolehlivým indikátorem toho, jaký máte z dané situace nebo člověka opravdu pocit - stačí se jen zastavit a položit si pár otázek:

  • Co přesně teď cítím ve svém těle?
  • Co se stalo těsně před mojí reakcí?
  • Připomíná mi tato situace něco z minulosti?

3. Veďte si deník 

Deník je téměř na každém seznamu psychologických technik. Tak mu dejte šanci - asi na psaní deníku opravdu něco bude! Pomáhá utřídit myšlenky, bez předsudků vyjadřovat to, co cítíte a zpracovávat i náročné myšlenky a zkušenosti. Psaní deníku můžete uchopit tak, jak to bude vyhovovat právě vám, neexistuje žádný předepsaný způsob. Můžete si volně zapisovat, co vás zrovna napadne, psát shrnutí daného dne, zapisovat si emoce a situace, které jste zažili. (Deník se vám bude hodit také pro další techniky - definice životních hodnot, odhalení spouštěčů a vnitřního hlasu.)

Při psaní deníku věnujte pár minut následujícím tématům:

  • Jací lidé mě nabíjejí? V čí přítomnosti se cítím nejvíce sám/sama sebou?
  • Při jakých činnostech se cítím jako nejlepší verzí sebe sama?
  • Jací lidé mě vyčerpávají? Jaké interakce ve mě vyvolávají nepříjemné pocity?
  • Za co jsem v životě/dnes/tento měsíc/tento rok vděčný/á?
  • Co je pro mě v životě opravdu důležité?

4. Ujasněte si své hodnoty a priority

Porozumění kořenům vašeho chování a jednání vyžaduje znalost vašich osobních hodnot. Pokud si uvědomíte, že vaše rozhodnutí nejsou v souladu s vašimi hodnotami, může to být známkou nedostatečného sebeuvědomění. Podle kterých hodnot žijete a od kterých se občas odchylujete? 

5. Odhalte své spouštěče

Kontrola a pojmenovávání emocí a vzorců jde se sebeuvědoměním ruku v ruce. Každý máme spouštěče nekontrolovaných emočních reakcí. A cílem je tyto spouštěče vypozorovat a emoční reakci si uvědomit. Díky praktikování všímavosti a pozornosti získáte nad podobnými situacemi nadhled - třeba poznáte fyzickou reakci, která předchází výbuchu vzteku, stihnete si ji uvědomit a několikrát se zhluboka nadechnout. Pak jí můžete předcházet, případně reakci zastavit nebo alespoň kontrolovat. 

Velmi pomáhá v konkrétní situaci svou emoci pojmenovat - pojmenováním a vyslovením jakoby ztratila svou moc - zkuste to:

  • Když vám někdo několikrát za sebou skočí do řeči, začnete vidět rudě? Namísto křiku a agrese své emoce pojmenujte: “Rozčiluje mě, když mi skáčeš do řeči. Mám pak pocit, že mě nerespektuješ a nezáleží ti na tom, co říkám.” 
  • Ráno jste se na něčem s kolegou domluvili, ale on to nedodržel. A když jste mu to připomněli, nic si nepamatuje. Než půjdete do vrtule, řekněte, jak se cítíte: “Frustruje mě, že se nemůžu spolehnout na to, když se na něčem domluvíme. Odteď od tebe budu potřebovat pracovní domluvy potvrdit e-mailem.”

6. Poznejte svůj vnitřní hlas. A naučte ho říkat to, co potřebujete.

Jak mluvíte sami k sobě? Jakým tónem? A co v konkrétních situacích říká? Máte spíš vnitřního povzbuzovače nebo spíš kritika?

Nejprve svůj vnitřní hlas jen pozorujte. Když se vám něco povede. Když se vám něco nepovede. Když vás čeká náročná situace. Zapisujte si, co v konkrétních situacích říká. Možná přijdete na to, že když jste nervózní, začnete se v duchu přesvědčovat o svých úspěších a nastolíte arogantní tón. Nebo zjistíte, že než začnete mluvit před lidmi, spustí se vám v hlavě hlas vaší učitelky ze základky, která vás vždy před třídou ponižovala, a vám se rozklepou kolena. 

První krok je pozornost, kterou svému vnitřní hlasu a myšlenkám budete věnovat. Pak můžete identifikovat nežádoucí vzorce a začít pracovat na jejich odstranění nebo nahrazení novými.

Tip: Váš vnitřní hlas vás neustále shazuje? Máte pocit, že si svou pozici nezasloužíte a cítíte se občas jako podvodník? Přečtěte si více o imposter syndromu a jak ho můžete překonat.

7. Naslouchejte aktivně

V konverzaci se vám často stane, že zatímco druhý mluví, vy jen čekáte, až domluví, abyste mohli říct to, co máte už připravené v hlavě - a řeknete to nezávisle na tom, co ten první člověk vlastně říká? Pak už to ale není konverzace, nemyslíte?

 

Základní myšlenka aktivního naslouchání spočívá v tom, že když druhý mluví, vy mlčíte a nasloucháte s úmyslem porozumět. Aktivní naslouchání je skvělou technikou sebepoznání a budování autentických vztahů na pracovišti i mimo něj, protože se nejprve zaměřuje na pochopení toho, z čeho druhá osoba vychází. A vy pak můžete reagovat s větší empatií a porozuměním.

8. Řekněte si o feedback

Nic nepřekoná sílu pohledu na sebe sama očima druhých. Zpětná vazba od kolegů, podřízených, mentora nebo kouče vám dá náhled na to, jak vás vnímá okolí. Vnější sebeuvědomění se týká toho, jak vás vidí a jak na vás reagují ostatní. Domněnky nestačí. Nevíte, co si druzí lidé myslí, dokud se jich nezeptáte.

Tip: Získat upřímnou zpětnou vazbu může být z vedoucí pozice složité. Za pokus tedy stojí zapojení do 360 stupňové zpětné vazby s kolegy, využití psychologického profilování nebo spolupráce s externím koučem.  

Ptát se můžete například na:

  • Jaká je moje největší přednost?
  • V čem bych se mohl/a zlepšit?
  • Jsem někdo, na koho byste se obrátili pro radu nebo útěchu?
  • Jaké jsou podle vás mé hodnoty ve vztazích a v práci?
  • Mám v jednom kontextu silné stránky, které mohou být v jiném kontextu slabinou (a naopak)?

Nezapomeňte: Klíčem k tomu, aby byl feedback produktivní, je snažit se vyhnout obraně. Aktivně naslouchejte tomu, co říkají, a snažte se tyto nové informace vstřebat. Nesnažte se hned obhajovat ani hodnotit. Vyslechněte si je, poděkujte a až s odstupem a klidem analyzujte.

Co s tím? Pokud vás okolí vnímá stejně, jako si vy myslíte, že vystupujete, skvělé! Je ale mezi tím, jak se vnímáte vy a tím, jak vás vnímá okolí, propastný rozdíl? Máte pocit, že jste přátelští, ale podřízení vás vnímají nepřístupně nebo arogantně? Tak teď přichází ta největší práce - vědomé přizpůsobení svého chování a komunikace. 

Pevná opora pro vás i váš tým

Práce na sobě je niternou záležitostí každého z nás. To ale neznamená, že na to musíme být sami. Při odhalování vlastních vzorců chování a myšlení možná narazíte na situace z minulosti, se kterými si nevíte rady. Nejste si jisti, jak změnit to, jak působíte na ostatní. Potřebujete si promluvit s někým nezaujatým. Nebo jen potřebujete poradit, jak zkrotit myšlenky během meditace.

V online programu péče o duševní zdraví pro firmy najdete každodenní podporu pro sebe i svůj tým - péče o duševní zdraví ve firmách už dávno není tabu a naši zkušení lektoři a terapeuti vám pomohou udržet psychickou pohodu v celé organizaci - pomocí prevence i rychlé psychologické pomoci ve chvílích krize.

Zdroje:
Cultivating Leadership Excellence: A Journey of Self-Discovery, Growth, and Impact | LinkedIn
What Self-Awareness Really Is (and How to Cultivate It) (hbr.org)
HR Magazine - Why clever leaders must master the art of self-discovery

úvodní foto: Designed by Freepik