Neurověda v praxi: Tipy pro efektivní práci a zdravou firemní kulturu
15. září 2025
Proč mozek spotřebovává tolik energie, a jak se to projevuje na pracovním výkonu manažerů?
Mozek tvoří jen pár procent hmotnosti těla, ale sežere pětinu veškeré energie. Je to dáno tím, že miliardy neuronů musí být neustále připravené komunikovat. Pro manažery to znamená, že při intenzivním rozhodování, plánování a řízení lidí se energetické zásoby rychle vyčerpávají. A s nimi i pozornost, kreativita a schopnost zvládat stres.
Jaký je rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým stresem?
Krátkodobý stres nás mobilizuje – tělo vyplaví adrenalin a mozek se zaostří na výkon. Problém nastává, když je stres dlouhodobý: kortizol pak ničí rovnováhu v mozku, oslabuje paměť, spánek i motivaci. Krátký stres nás posílí, dlouhý nás ničí.
Jak dlouho nám trvá vrátit se k hluboké práci po vyrušení?
Výzkumy ukazují, že po každém přerušení potřebujeme kolem 20 minut, než se vrátíme zpět k plné koncentraci. Každé “mrknutí na mobil” je tedy mnohem dražší, než si připouštíme.
Je multitasking skutečně mýtus?
Ano. Mozek nikdy nedělá dvě věci vědomě zároveň. Jen rychle přepíná mezi úkoly, a při každém přepnutí ztrácíme čas a výkon. Multitasking je tedy spíš “multi-rušení”.
Jak funguje efekt opakování učení v čase a co to znamená pro firemní školení?
Mozek si nejlépe pamatuje při tzv. distribuovaném učení. Když se k látce vracíme postupně, v menších dávkách a s odstupy. Proto jednorázové školení nestačí, efekt přináší až opakování a připomínky v čase.
Jaký je optimální časový blok pro školení, aby zaměstnanci udrželi pozornost?
Obvykle 20–30 minut. Po půlhodině koncentrace klesá a mozek začne hledat únik. Proto je lepší kratší bloky kombinovat s aktivitou účastníků než dlouhé pasivní přednášky.
Proč jsou krátké mikro-pauzy pro mozek strategicky výhodnější?
Protože během nich mozek stihne “vyčistit pracovní paměť” a obnovit energii. Pět minut chůze, protažení nebo dýchací cvičení dokáže zlepšit výkon víc než další káva.
Jak zásadně ovlivňuje nedostatek spánku naše rozhodování?
Bez spánku klesá aktivita prefrontální kůry, tedy části mozku odpovědné za kontrolu a racionální úsudek. Unavený mozek se pak rozhoduje impulzivně, přeceňuje rizika nebo naopak hazarduje.
Jak by měli lídři poskytovat zpětnou vazbu, aby neaktivovali nežádané procesy v mozku?
Mozek vnímá kritiku jako hrozbu. Pokud chceme, aby byla zpětná vazba přijatá, je třeba začít bezpečně: ocenit snahu, pak citlivě pojmenovat, co je třeba zlepšit, a zakončit podporou. Nejde o manipulaci, ale o respekt k tomu, jak funguje lidský mozek.
Co je to tzv. „amygdala hijack“ a jak se dá předcházet konfliktům, kde přebírají kontrolu emoce?
Amygdala hijack je stav, kdy nás emoce úplně ovládnou. Rozum ustoupí a jednáme impulzivně. Předcházet se tomu dá vědomým rozpoznáním spouštěčů, zpomalením dechu a schopností udělat si malý odstup, než zareagujeme.
Jak funguje motivace v mozku. A proč je důležité oslavovat dílčí kroky, nejen finální výsledky?
Motivaci řídí dopamin. To je n eurotransmiter očekávání. Pokud čekáme na velký cíl, mozek nás “odmění” až na konci. Když ale slavíme i menší kroky, dostáváme pravidelně nové dávky dopaminu a cesta k cíli se stává udržitelnou.
Jak neuroplasticita dokazuje, že mozek se učí a mění po celý život, a jak to využít při rozvoji zaměstnanců?
Neuroplasticita znamená, že mozek není statický. Propojení mezi neurony se přetváří podle zkušeností. I dospělý člověk se může učit novým dovednostem a měnit návyky. Pro firmy to je skvělá zpráva: rozvoj lidí nikdy není uzavřená kapitola.
Chcete workshop nebo webinář s Alešem i u vás ve fimě? Napište nám: firmy@soulmio.com