Kritika ani chvála nerozvíjí. Zpětná vazba ano. Kristýna Cetkovská radí, jak ji dávat a přijímat

Správně načasovaná a formulovaná zpětná vazba nám pomáhá se posouvat vpřed, rozvíjet se a zlepšovat. A to v pracovním i osobním životě. Co si ale pod pojmem “zpětná vazba” představit? Jak a komu ji dávat? A jak se ji naučit přijímat? Firemní psycholožka Kristýna Cetkovská v uplynulém livestreamu prozradila, jak umění zpětné vazby ovládnout a zařadit do pracovního i osobního života.

Kristýna Cetkovská

Kristýna je psycholožka, koučka a v neposlední řadě studentka doktorského studia Psychologie na Univerzitě Karlově. Jejím polem působnosti je pracovní a firemní prostředí, ve kterém se věnuje rozvoji a angažovanosti zaměstnanců. Její snahy a aktivity směřují k tomu, aby se v práci lidé mohli cítit lépe a snadněji se rozvíjet. Na výzkumné úrovni se pak věnuje tématu duševního zdraví zaměstnanců společně s faktory, které ho mohou dlouhodobě posilovat. Smysluplně tak propojuje svou praktickou a teoretickou oblast.

Zpětná vazba podporuje angažovanost, motivaci, produktivitu i psychologické bezpečí

Kristýna Cetkovská vysvětluje, proč je zpětná vazba v pracovním životě tak důležitá. “Zpětná vazba podporuje pracovní angažovanost a motivaci. Podle teorie motivace Daniela Pinka ovlivňují angažovanost tři faktory - autonomie, smysluplnost a mistrovství. A právě zpětná vazba nám pomáhá se zlepšovat.”

Až 80 % zaměstnanců, kteří dostávají zpětnou vazbu, jsou do své práce plně angažovaní. A týmy, které pravidelně dostávají zpětnou vazbu od svého manažera, vykazují 12,5x větší produktivitu.

Kromě produktivity a angažovanosti podporuje zpětná vazba také psychologické bezpečí v týmu. “Když je normální a v pohodě se bavit o tom, komu co jde a kde je prostor pro zlepšení, mohou se členové týmu rozvíjet. Vědí, co se od nich očekává, upevňují se vzájemné vztahy i spolupráce. A tím roste i motivace,” doplňuje.

Typy zpětné vazby:

  • Pozitivní: Přináší uznání toho, co daný člověk udělal dobře.
  • Rozvojová: Koriguje chování, které v pracovním prostředí není žádoucí.

Zpětná vazba jde na všechny strany, na všechny úrovně. Ale vždy musí být objektivní.

Kritika osobnostních rysů, které nijak neovlivňují pracovní výkony, přehnaná chvála ani přílišná neobjektivní kritika zpětnou vazbou nejsou. Správná zpětná vazba je založena na subjektivním pozorování, ale musí být objektivně popsaná.

Jak dát a přijmout zpětnou vazbu?

Zpětná vazba nás posouvá vpřed. To ale neznamená, že je příjemná. “Jako první většinou nastoupí šok. Pak přichází vztek, popření a až pak může následovat přijetí. U každého ten proces trvá jinak dlouho a je důležité umět správně zareagovat,” popisuje Kristýna Cetkovská proces přijímání zpětné vazby. Zdůrazňuje důležitost zpracování vlastních emocí a zpětné vyhodnocení a dává konkrétní tipy, jak se v emočně náročných situacích zachovat. 

Kristýna dále vysvětluje, co nám brání zpětnou vazbu dávat a jak konstruktivní zpětná vazba vypadá - kde, kdy a co vlastně ve zpětné vazbě říkat. A představuje model EEC - pomocníka při konstruování efektivní zpětné vazby.

Záznamy livestreamů najdete společně s dalšími zajímavými články, meditacemi, testy a vzdělávacími materiály na platformě MySoulmio. Zjistěte, co všechno Soulmio online program péče o duševní zdraví pro firmy nabízí a jak může být oporou právě vaší firmě.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Spánek jako základ odolnosti: Proč začíná pracovní vyčerpání v noci?

Chronický stres na pracovišti často nezačíná konfliktem ani přetížením úkoly, ale narušeným spánkem. Nedostatek odpočinku oslabuje rozhodování, emoční regulaci i schopnost zvládat tlak. Jak poznat rozdíl mezi běžnou únavou a dlouhodobou spánkovou deprivací? Proč je neustálá dostupnost největším stresorem současnosti? Praktický pohled spánek probereme detailně v tomto rozhovoru s psycholožkou Klárou Kárníkovou.

Digitální technologie a náš nervový systém

Dnes se zaměřujeme na syndrom vyhoření, přetížení a jejich dopad na naše tělo i psychiku. Terapeutka Ivona Artuš ve svém článku přibližuje principy psychosomatiky a Polyvagální teorie a vysvětluje, jak náš nervový systém reaguje na dlouhodobý stres a ztrátu pocitu bezpečí. Nabízí také praktický pohled na to, jak se naučit vnímat vlastní vnitřní signály a vědomě s nimi pracovat.

Jak pracovat se strachem ze selhání

Článek se věnuje tématu tlaku na výkon, vztahu ke chybám a strachu v prostředí startupů a podnikání. Ukazuje, jak výchova orientovaná na bezchybnost a výkon oslabuje pocit vlastní hodnoty a vede k dlouhodobé nespokojenosti i přes objektivní úspěch. Náš psychoterapeut Milan Pavlíček vysvětluje, proč stres snižuje výkonnost mozku a jak je naopak spokojenost a psychická pohoda klíčem k udržitelnému úspěchu. Důležitou část textu tvoří práce s chybou. Její přijetí, analýza a sdílení jako nástroje učení, inovací a týmového rozvoje. Pro konkrétní příklad mapuje nejčastější strachy zakladatelů startupů, doplňuje je o konkrétní data a nabízí praktické způsoby, jak se strachem zacházet bez paralýzy.