Kritika ani chvála nerozvíjí. Zpětná vazba ano. Kristýna Cetkovská radí, jak ji dávat a přijímat

Správně načasovaná a formulovaná zpětná vazba nám pomáhá se posouvat vpřed, rozvíjet se a zlepšovat. A to v pracovním i osobním životě. Co si ale pod pojmem “zpětná vazba” představit? Jak a komu ji dávat? A jak se ji naučit přijímat? Firemní psycholožka Kristýna Cetkovská v uplynulém livestreamu prozradila, jak umění zpětné vazby ovládnout a zařadit do pracovního i osobního života.

Kristýna Cetkovská

Kristýna je psycholožka, koučka a v neposlední řadě studentka doktorského studia Psychologie na Univerzitě Karlově. Jejím polem působnosti je pracovní a firemní prostředí, ve kterém se věnuje rozvoji a angažovanosti zaměstnanců. Její snahy a aktivity směřují k tomu, aby se v práci lidé mohli cítit lépe a snadněji se rozvíjet. Na výzkumné úrovni se pak věnuje tématu duševního zdraví zaměstnanců společně s faktory, které ho mohou dlouhodobě posilovat. Smysluplně tak propojuje svou praktickou a teoretickou oblast.

Zpětná vazba podporuje angažovanost, motivaci, produktivitu i psychologické bezpečí

Kristýna Cetkovská vysvětluje, proč je zpětná vazba v pracovním životě tak důležitá. “Zpětná vazba podporuje pracovní angažovanost a motivaci. Podle teorie motivace Daniela Pinka ovlivňují angažovanost tři faktory - autonomie, smysluplnost a mistrovství. A právě zpětná vazba nám pomáhá se zlepšovat.”

Až 80 % zaměstnanců, kteří dostávají zpětnou vazbu, jsou do své práce plně angažovaní. A týmy, které pravidelně dostávají zpětnou vazbu od svého manažera, vykazují 12,5x větší produktivitu.

Kromě produktivity a angažovanosti podporuje zpětná vazba také psychologické bezpečí v týmu. “Když je normální a v pohodě se bavit o tom, komu co jde a kde je prostor pro zlepšení, mohou se členové týmu rozvíjet. Vědí, co se od nich očekává, upevňují se vzájemné vztahy i spolupráce. A tím roste i motivace,” doplňuje.

Typy zpětné vazby:

  • Pozitivní: Přináší uznání toho, co daný člověk udělal dobře.
  • Rozvojová: Koriguje chování, které v pracovním prostředí není žádoucí.

Zpětná vazba jde na všechny strany, na všechny úrovně. Ale vždy musí být objektivní.

Kritika osobnostních rysů, které nijak neovlivňují pracovní výkony, přehnaná chvála ani přílišná neobjektivní kritika zpětnou vazbou nejsou. Správná zpětná vazba je založena na subjektivním pozorování, ale musí být objektivně popsaná.

Jak dát a přijmout zpětnou vazbu?

Zpětná vazba nás posouvá vpřed. To ale neznamená, že je příjemná. “Jako první většinou nastoupí šok. Pak přichází vztek, popření a až pak může následovat přijetí. U každého ten proces trvá jinak dlouho a je důležité umět správně zareagovat,” popisuje Kristýna Cetkovská proces přijímání zpětné vazby. Zdůrazňuje důležitost zpracování vlastních emocí a zpětné vyhodnocení a dává konkrétní tipy, jak se v emočně náročných situacích zachovat. 

Kristýna dále vysvětluje, co nám brání zpětnou vazbu dávat a jak konstruktivní zpětná vazba vypadá - kde, kdy a co vlastně ve zpětné vazbě říkat. A představuje model EEC - pomocníka při konstruování efektivní zpětné vazby.

Záznamy livestreamů najdete společně s dalšími zajímavými články, meditacemi, testy a vzdělávacími materiály na platformě MySoulmio. Zjistěte, co všechno Soulmio online program péče o duševní zdraví pro firmy nabízí a jak může být oporou právě vaší firmě.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Jak pracovat se strachem ze selhání

Článek se věnuje tématu tlaku na výkon, vztahu ke chybám a strachu v prostředí startupů a podnikání. Ukazuje, jak výchova orientovaná na bezchybnost a výkon oslabuje pocit vlastní hodnoty a vede k dlouhodobé nespokojenosti i přes objektivní úspěch. Náš psychoterapeut Milan Pavlíček vysvětluje, proč stres snižuje výkonnost mozku a jak je naopak spokojenost a psychická pohoda klíčem k udržitelnému úspěchu. Důležitou část textu tvoří práce s chybou. Její přijetí, analýza a sdílení jako nástroje učení, inovací a týmového rozvoje. Pro konkrétní příklad mapuje nejčastější strachy zakladatelů startupů, doplňuje je o konkrétní data a nabízí praktické způsoby, jak se strachem zacházet bez paralýzy.

Jak mít mozek pod kontrolou a změnit své chování

V posledních desetiletích zažívají neurovědy obrovský rozmach. Díky moderním technologiím dnes dokážeme sledovat, co se děje v mozku v reálném čase, jak vznikají emoce, jak se učíme, rozhodujeme nebo reagujeme na stres. Tyto poznatky přinášejí zcela nový pohled na lidské chování a pomáhají nám lépe porozumět sobě i druhým.

Úzkosti a panické ataky v práci

Jak poznat, že pracovní stres už překročil zdravou mez? Psycholožka Michala Bojarski vysvětluje, proč v práci vzniká úzkost, jak ji zvládat a jak může pomoci otevřený dialog o duševním zdraví i firemní psycholog.