Proč je tak těžké říkat NE aneb jak si chránit hranice?

Proč je vůbec důležité učit se říkat ne?

Říkat „ne“ není sobectví, ale forma duševní hygieny. Stejně jako si čistíme zuby nebo chráníme tělo před zraněním, potřebujeme chránit i svou psychickou kapacitu. Bez této schopnosti snadno sklouzneme do přetížení, vyhoření nebo ztráty autenticity.

Kde se podle vás bere pocit, že když nevyhovím ostatním, selžu?

Tlak na přehnanou vstřícnost pramení ze společenských norem, výchovy a touhy po přijetí. Lidé se bojí, že když nevyhoví, budou odmítnuti. Jde i o pozůstatek postkomunistické výchovy. Kdo vybočoval, byl problémový. Média, škola i okolí posilují představu, že hodní lidé si zaslouží lásku, zatímco ti s vlastním názorem končí osamělí. Tato představa je zkreslená a škodí zdravému vývoji sebehodnoty, od níž se odvíjejí životní postoje i kvalita života.

Jak poznám, že neříkám „ano“ ze strachu?

Zkuste se zastavit a zeptat se: „Řekla bych ano, i kdybych se nemusela bát, co si o mně druzí pomyslí?“ Pokud cítíte neklid, odpor nebo úlevu při představě, že byste to odmítli, je možné, že souhlasíte jen ze strachu. Tělo a intuice často dávají jasnější odpověď než rozum.Pokud se po souhlasu necítíte dobře, máte například sevřený žaludek, tlak na hrudi nebo vás přepadne únava – je to signál, že jdete proti sobě. Tělo ví dřív než hlava.

Dá se naučit říkat „ne“ bez pocitu viny?

Ano, jde to. Pocit viny často pramení z vnitřních přesvědčení, která lze přehodnotit. Je možné říct „ne“ s respektem, např. „Teď to časově nezvládnu, ale přeji, ať se ti to podaří.“ Empatie a pevnost se nevylučují.

Naopak, když řeknete „ne“ s úctou, ale jasně, druhý to často ocení víc než neupřímné „dobře teda“. Sama vím, že mnohem raději pomáhám lidem, kteří mají zdravé hranice, než těm, kteří raději vše odkývají, a pak jsou vyčerpaní. Ani společný čas si pak tolik neužijeme.

Předpokládám, že se to nenaučím ze dne na den.

Máte pravdu. Je to proces, který vyžaduje trénink a trpělivost, zvlášť pokud jste roky potlačovali své potřeby. Malé kroky, třeba odmítnout něco drobného, vedou k větší sebedůvěře. Stejně jako svaly v posilovně nenaberete ze dne na den, ale postupným tréninkem.

Nezničí časté „ne“ ochotu si pomáhat?

Pomoc není totéž co sebeobětování. Když lidé říkají „ano“ vědomě a „ne“ z povinnosti, roste kvalita pomoci i důvěra. Studie ukazují, že vyvážené vztahy, kde lidé respektují své i cizí hranice, bývají pevnější. Většina z nás raději slyší upřímné „teď nemůžu“, než neupřímné „dobře teda“, které vede k podráždění nebo tichému odporu.

Kde končí ohleduplnost a začíná sebeobětování?

Hranice leží tam, kde začínáte pravidelně přehlížet vlastní potřeby.

V práci: Pomozte kolegovi, ale určete si časový rámec. Například: „Rád ti pomůžu, ale dnes jen půl hodiny, pak se musím věnovat vlastnímu projektu.“ Zůstávejte přesčas jen výjimečně a tehdy, kdy to neohrozí vaše vlastní povinnosti.

V rodině: Naučte se říkat „ne“ bez pocitu viny. Nabídněte jiný čas: „Dnes nemohu hlídat, potřebuji si odpočinout. Můžu příští víkend.“ Tím ukazujete, že si vztahu vážíte, ale nezanedbáváte sami sebe.

V blízkých vztazích: „Teď nemám kapacitu to řešit. Záleží mi na tobě, ale potřebuji si odpočinout. Můžeme to probrat zítra?“ Vztahy vydrží víc, když jsou postavené na pravdě než na přetvářce.

O tom, jak si zdravě nastavit hranice v práci jsme se bavili i ve Snídani s Novou:

Jak obnovit hranice po letech ustupování?

Začněte tím, že si sepíšete situace, kde často říkáte „ano“ proti své vůli. Zkuste v těchto situacích příště zvolit jinou reakci, byť jen o trochu pevnější.

Pomáhá i sdílet své drobné pokroky s někým, komu věříte a víte, že toto vaše zdravé nastavení podporuje. I malý pokrok je krok správným směrem.

Máte jednoduchý tip, jak s odmítáním začít?

Když nechcete někomu vyhovět hned, ale rádi byste pomohli jinak, zkuste říct: „Teď nemůžu, ale mohu zítra na chvíli.“ Udržujete vztah a zároveň respektujete své hranice.

A druhý tip: nacvičte si odpovědi předem. Pokud víte, že někdo často žádá o pomoc, připravte si jednoduchou větu typu: „Ráda bych pomohla, ale teď to není možné.“ Cvičení předem sníží stres ve chvíli, kdy odmítnutí opravdu přijde.