Šikana v práci: Jak ji poznat a efektivně se jí bránit?
24. července 2024

Víte, co je šikana?
Jednorázová neshoda, výbuch emocí nebo krátkodobé dusno sice umí pracovní život nepříjemně otrávit, ale za šikanu je označit nemůžeme. Šikana je soustavná a dlouhodobá činnost, která se projevuje například:
- slovní manipulací.
- pomluvami, narážkami a intrikami, které jsou specificky namířené vůči konkrétnímu člověku s cílem ho poškodit.
- agresivní a pasivně agresivní komentáře a nadávky.
- nabádání ostatních, aby se vůči vybrané osobě chovali nepříjemně.
- izolace od kolektivu - vyloučení z důležitých schůzek, konverzací či neformálních setkání týmu.
- nenávist a podněcování k nenávisti.
Zmíněné znaky šikany přenesené do e-mailů a chatů lze označit za kyber šikanu.
Nejčastěji se projevuje formou agresivních komentářů na sociálních sítích,
zesměšňováním, intrikami šířenými e-mailem a podobně.
Šikana nemusí být vědomá
Možná vás překvapí, že šikanovat lze vědomě i nevědomě. Zatímco u vědomé šikany je zřejmé, že agresor škodí záměrně, u nevědomé šikany si agresor nemusí uvědomovat, že svých chováním druhému ubližuje. Například lidé mohou šikanovat kvůli nevědomým předsudkům. To může být třeba situace, kdy agresor pronáší vůči kolegovi rasistické vtipy, ale jinak se k němu chová přátelsky. Dotčenému kolegovi to ale vadí. Nebo v některých organizacích může být určité chování považováno za normální nebo přijatelné. Například pokud organizační kultura toleruje agresivní soutěžení, zaměstnanci mohou šikanovat, aniž by si to uvědomovali.
Nevědomou šikanu lze vyřešit tím, že se vůči ní vyhradíte
a dáte jasně najevo, že vám určité chování vadí.
Stejně je potřeba se vyhradit i vůči vědomé šikaně.
Tam je ale malá šance, že se tím vyřeší. Je potřeba podniknout i další
kroky jako je detailní dokumentování incidentů, využití procesů
k řešení takových situací, využití svědků šikany, apod.
Dopady šikany na zdraví
Každodenní se potýkání s šikanou má pro oběť řadu zdravotních dopadů. Dlouhodobá šikana narušuje pracovní vztahy a v důsledku zvýšeného stresu může vést až k chronickým onemocněním. V závislosti na typu a trvání šikany mohou oběti zažívat:
- Úzkosti, strach.
- Poruchy spánku.
- Poruchy soustředění a snížený pracovní výkon.
- Žaludeční potíže, bolesti zad, bolesti hlavy, migrény.
- Narušené mimopracovní vztahy.
- Náběh na depresi.
- Zvýšená nemocnost.

Jak poznat oběť šikany?
Lidé citliví na kritiku, osoby s nízkým sebevědomím, ale také perfekcionisté nebo ti, kteří v kolektivu vynikají, mohou být náchylnější k tomu, aby se staly obětí šikany. Obětí šikany se může stát téměř kdokoliv. Spíš než o konkrétní osobnost oběti jde spíš o osobnost agresora a podmínky, ve kterých se takové chování může projevit. I když nemáte žádnou z “rizikových” charakteristik, můžete mít jen slabší období, kdy jste zranitelnější - a to agresoři snadno vycítí.
A ti, co šikanují, vždycky chtějí něco pro vlastní prospěch
- a může to být třeba i jen uspokojení z toho, že mají nad někým navrch.
Obětí šikany se může stát například:
- Sebevědomá ambiciózní manažerka se dvěma vysokými školami, která svým aktivním přístupem dráždí zbytek týmu nebo kolegu, se kterým si kariérně konkuruje.
- Žena v mužském kolektivu, nebo muž v ženském kolektivu, kteří musí pravidelně poslouchat vtipy se sexuálním nebo šovinistickým kontextem pronášené zjevně s cílem je rozhodit.
- Zaměstnanec introvertní povahy s vadou řeči, jehož koktání někdo zparoduje do videa a to pak šíří napříč firmou.
- Mladý manažer šéfující seniornímu týmu. Jeho podřízení záměrně ignorují pracovní úkoly a postupy, vystupují proti němu a zesměšňují ho.
- Žena, které kvůli osobním nesympatiím nadřízená přiděluje náročné úkoly s nesplnitelnými termíny. Po nesplnění na ni křičí a nepřiznává jí prémie s odůvodněním nedostatečného výkonu. Nadřízená chce cíleně dokázat, že její podřízená je neschopná.
Jste obětí šikany: Jak se bránit?
Prvním krokem je dát agresorovi najevo, že je vám jeho chování nepříjemné a důrazně ho požádat, aby s ním přestal. V případě nevědomé šikany už jen to může být řešením. V případě vědomé šikany to samozřejmě řešením není, ale první krok vám dá sílu udělat i ty další:
- Informujte nadřízeného. Pokud vás šikanuje nadřízený, obraťte se na HR nebo někoho jiného z vedení firmy. Šikana je závažná událost, která vrhá na firemní kulturu špatné světlo a vedení by se jí mělo zabývat.
Nahlášení šikany není “žalování” ani známka vaší slabosti. Naopak. Nahlášení šikany chce pořádnou dávku odvahy. Neospravedlňujte agresorovo chování svou nečinností a postavte se sami za sebe.
- Shromažďujte důkazy. E-maily, chaty a zápisy konkrétních situací včetně data, místa a svědků vám usnadní jednání s vedením, odbory a případně právníky.
Do shromažďování důkazů se vám možná nebude chtít. Zkuste to z počátku pojmout tak, že si “důkazy” shromažďujete pro vlastní utřídění myšlenek. Až se vám začnou hromadit, uvidíte, že poroste i vaše odhodlání s tím něco dělat.
- Podpořte svou psychiku. Šikana zanechává na psychice velké rány, proto dbejte na péči o své psychické zdraví. Dobrým krokem je také konzultace s terapeutem, který vám usnadní rozpoznání šikany a pomůže vám naplánovat kroky k jejímu odstranění.
Často to není tak jednoduché
Může být těžké upozornit ostatní členy managementu na to, že jeden z nich se vůči vám dopouští šikany. Nebo ukázat na všeobecně oblíbeného kolegu, před jehož nevhodným chováním budou kolegové zavírat oči. Šikana se špatně dokazuje a kromě vašeho formálního nároku na ochranu musíte brát v potaz celý kontext situace. Tedy i vztahy, hierarchii firmy, zájmy dotčených stran nebo firemní kulturu.
Okolnosti mohou způsobit, že i když šikanu dokážete, nakonec z firmy stejně pravděpodobně odejdete vy a ne agresor. Pamatujte ale, že váš případný dobrovolný odchod ze zaměstnání však v takovém případě není vaší prohrou, ale nezbytným krokem k zachování důstojnosti a psychické vyrovnanosti.
Se šikanou je často spojená manipulace a gaslighting:
Přečtěte si, jak na manipulaci a gaslighting reagovat.
Šikana ve vašem týmu: Jak by měl manažer postupovat?
Šikana může ohrozit váš tým, a i když je někdy snazší nad podezřelým chováním mávnout rukou, z dlouhodobého hlediska se to nevyplatí. Pokud budete signály šikany dlouhodobě tolerovat, budete je tím uznávat jako normu. Můžete se pak potýkat se zvýšenou nemocností, fluktuací, narušenou firemní kulturou, nepříjemnou atmosférou a případně vyhrocením celé situace. Šikanu by měl každý manažer řešit v začátcích - ve spolupráci s HR a právníkem. Situaci můžete také konzultovat s terapeutem - pomůže vám celou situaci pochopit a naplánovat citlivou komunikaci.
Nezapomeňte, že šikanu a diskriminaci upravuje i český právní řád
a jako manažeři a HR budete spoluzodpovědní za její řešení.
- Vyslechněte oběť. Vytvořte prostor, naslouchejte, nebagatelizujte. Navrhněte, jak můžete pomoci a informujte oběť, co s sebou nařčení ze šikany nese a co bude obnášet další postup a dokazování.
- Spojte se s oddělením HR. Zjistěte, zda máte postup hlášení a řešení šikany popsaný interní směrnicí a jak můžete ke konzultaci využít firemního právníka.
- Neberte situaci jen do vlastních rukou. Můžete mít tendenci si s agresorem promluvit, ale tím můžete oběti ještě více uškodit. Ať už vystavením ještě větší agresi, nebo tím, že pokazíte sběr důkazů proti agresorovi.
- Oddělte agresora od šikanovaného. Pokud můžete, zařiďte, aby se spolu nepotkávali.
- Sledujte nahlášené chování a vymezte se vůči němu. Jakmile projev šikany uvidíte, dejte agresorovi najevo, že takové chování je závadné a jako manažer ho neschvalujete. Mluvte za sebe, oběť z toho vynechte, jen byste jí ještě více ublížili.
- Dejte týmu najevo, že agresivní chování neschvalujete. Pokaždé, když se agresor vůči oběti vymezí před ostatními, zastaňte se oběti. Kromě pomoci šikanovanému tím ukazujete na chování, které v týmu nechcete. Zároveň tím povzbudíte ostatní, aby ani oni nezůstávali vůči takovému chování lhostejní a nebáli se oběti zastat. Uvědomte si také, že agresor může na základě veřejného upozornění upravit své chování. Bude si dávat větší pozor a oběť bude napadat jen v při setkání ve dvou, nebo ve chvílích, kdy nebudete přítomni. Zůstaňte tedy i nadále obezřetní.
Jak můžete jako manažer šikaně předcházet?
- Pěstujte v týmu psychologické bezpečí a důvěru, že se vám jako manažerovi mohou svěřit s pracovním i nepracovním problémem.
- Budujte vztahy a dávejte jim v práci prostor - když se lidé znají za hranicí pracovních úkolů, spíš se vzájemně chápou a tolerují, zajímají se o svou psychickou pohodu a spíše si všimnou, že někdo jiný potřebuje pomoc.
- Všímejte si, jak spolu lidé mluví - netolerujte agresivní výpady, hádky, pomluvy, osočování. Ohraďte se vůči nim a dejte najevo, že takové chování netolerujete.
- Všímejte si změny v chování u členů týmu.
- Pravidelně se setkávejte naživo.
- Vytvořte prostor pro sdílení - na meetinzích a one-to-one setkáních vytvořte prostor pro sdílení, jak se kdo má a jak se cítí. V týmu tak zachytíte náladu a emoce, do sdílení ale lidi nenuťte.
- Zachovejte nebo oživte týmové rituály.
Šikana může rychle a někdy nenapravitelně rozložit jinak fungující tým, vztahy v celé firmě i firemní kulturu. Vezměte si na pomoc online program péče o duševní zdraví Soulmio a na nic už nemusíte být sami. Vy i váš tým v něm najdete oporu ve chvílích krize, praktické nástroje pro budování psychické odolnosti a pohody i prostor pro relaxaci.
Mohlo by vás zajímat
Cesta ke kvalitnímu spánku: Mýty, fakta a vědecké poznatky
Téměř třetinu života prospíme a kvalita spánku ovlivňuje nejen naši psychickou pohodu, ale i fyzické zdraví. Přesto mnozí z nás kvalitu svého spánku stále podceňují. Na téma spánku jsme si povídali s neurovědcem Alešem Stuchlíkem a adiktologem a wellbeing expertem Adamem Kulhánkem. Jak poznat spánkovou deprivaci? Jde si naspat do zásoby? A opravdu musíme spát 8 hodin?
Očima odborníků: Jak Gen Z mění pracovní prostředí
Generace Z přichází na trh práce s jinými očekáváními a prioritami než jejich předchůdci. Hledají smysluplnou práci, rovnováhu mezi osobním a profesním životem a autentickou firemní kulturu. Jak tato generace mění způsoby, jakými firmy přistupují k pracovnímu prostředí a řízení?
Zakladatelé startupů: Jak jsou na tom s work-life balance?
Zakladatelé startupů čelí neustálému tlaku na růst firmy, hledání investorů a zajištění úspěchu v extrémně konkurenčním prostředí. Jak se ale vypořádávají s rovnováhou mezi prací a osobním životem? Diplomová práce Ing. Mgr. Anety Frankové zaměřená právě na work-life balance zakladatelů startupů odhaluje hned několik zajímavých postřehů.