Syndrom vyhoření s lékařem: Od deprese k cestě k zotavení

Jaké neurobiologické nebo hormonální mechanismy se při syndromu vyhoření nejčastěji mění?

Při dlouhodobém přetížení a stresu dochází k aktivaci stresové osy našeho těla. Konkrétně hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové osy (HPA). To vede k nadměrnému uvolňování stresového hormonu kortizolu, a také adrenalinu a noradreanlinu. Tělo i psychika jsou tak stále v napětí a organismus vydává více energie než je nutné. To vede k dalšími a dalšímu vyčerpání a nízké odolnosti vůči další zátěži. 

Odpočinek a spánek postupně už nevede k nabrání sil. Tělo pak začne reagovat potlačením imunity a zvýšenou zánětlivou reakcí. Například u workoholiků jsou v krvi patrné vyšší hodnoty kortizolu ale také zánětlivých markerů jako jsou cytokiny a interleukiny.  

Jak se odlišuje syndrom vyhoření od depresivní poruchy stavů? 

Burnout (česky Syndrom vyhoření) není charakteristický primárně psychickými projevy jako depresivní stavy. Pro lidi se syndromem vyhoření je charakteristické odcizení, cynismus, pocit ztráty smyslu života a izolace od ostatních lidí. Často bývá narušený spánek. Oproti depresím mohou mít lidé se syndromem vyhoření paradoxně opačné projevy jako je silné bušení srdce, pocity paniky, strach, ohrožení. Ze somatických projevů je patrný vyšší krevní tlak, potíže se stravování (stažený žaludek, nechutenství). V krajních případech může syndrom vyhoření eskalovat v akutní srdeční příhodu, zhroucení nebo mozkovou mrtvici.    

Jaké strategie používají pacienti v riziku vyhoření k tzv. samoléčbě?

V klinické praxi těmto cestám říkáme maladaptivní mechanismy. Nezdravé strategie, které sice rychle uleví, ale přináší velmi závažné následky nebo závislosti. U syndromu vyhoření dochází nejčastěji k naudužívání hypnotik (léky na spánek vyvolávající závislost) a nadměrnému pití alkoholu. V korporátním prostředí se jedná o užívání stimulačních látek jako je kokain, které sice uměle udržují zdánlivý výkon. Pád na dno ale pak ale daleko závažnější a v mnoha případech končí infarktem.  

Kdy je zhruba biologicky i psychicky možné úplné uzdravení po vyhoření? 

Záleží, do jak vážného stadia vyhoření u pacienta došlo. Obecně ale nutné počítat minimálně s několika měsíci pro zotavení těla i psychiky. 3-6 měsíců je standardní doba pro základní regeneraci. Pro obnovu běžného fungování, zlepšení emocí (možnost se opět radost z běžných věcí, motivace a chuť zase pracovat, posílení psychické odolnosti) se zpravidla uvádí 1 rok. 

Není výjimkou, že někdo potřebuje i 2 roky času, aby se mohl vrátit do běžného života. Musíme si uvědomit, že k burnoutu většinou vede extrémní přetěžování a mnohdy i mnohaleté nadměrné tempo. Nelze pak očekávat, že za 14 dní se organismus kompletně zregeneruje. 

Jaké vzorce motivace bývají u lidí náchylných k vyhoření společné? 

Častým rizikovým faktorem je perfekcionismus spojený s vysokými nároky na sebe sama. Černobílé vidění světa, že věci jsou buď dokonalé nebo nedostatečné a vysoká míra sebekritiky. Dalším vzorcem je potřeba saturovat si vlastní sebehodnotu a tu si zajišťovat uznáním ostatním na základě pochvaly za dobře vykonanou práci a výsledky. 

Často to souvisí s rodičovskými vzorci, výchovou ale také přístupem autorit jako jsou pedagogové nebo trenéři. Tito lidé mají zažití vzorec, že jsou ostatními přijímání na základě dobrých výsledků a výkonu, nikoliv toho, že je druzí mají rádi jako osobnost a člověka. Třetím velmi častým typem jsou impulzivní a hyperaktivní jedinci. Mají hodně energie, vysokou míru odolnosti a často také milují svoji práci. Jejich vysoká výkonnost a odolnost jim paradoxně brání vnímat únavu až jednoho dne také padnou vyčerpáním.   

Může dlouhodobý nedostatek smysluplnosti v práci přispět k vyhoření? 

Může se na vyhoření podílet, ale samostatně by jen ztráta smyslu neměla vést k úplnému vyhoření. Zásadním jevem je výrazná stresová zátěž a přetížení. Pokud se připojí také frustrace z práce (to co dělám mě nebaví nebo, nejsem za práci dostatečně oceněn/a, přestože pracuju velmi intenzivně), pak k vyhoření dochází. Tento vzorec je častý u zdravotníků, profesionálů v sociálních službách ale také u pečujících osob.

Jakou roli hraje tělesná stránka (spánek, pohyb, výživa) v kontextu vyhoření? 

Pokud člověk má pravidelnou pohybovou aktivitu (ať už sport nebo třeba procházky), stravuje se podle doporučení vyvážené stravy, respektuje pitný režim a má dostatečnou kvalitu spánku (minimálně 7 hodin), pak se jedná o velmi účinnou prevenci vyhoření. 

Někdy ale vidíme projevy vyhoření také u vrcholových sportovců, kteří jsou velmi zdraví a výkonní, ale nadměrná zátěž, přísná disciplína a silný tlak na výsledky u nich vedou k celkovému přetížení až ztrátu smysl pokračovat v závodní kariéře. Pro předcházení vyhoření bychom měli kultivovat nejen naši fyzickou kondici, ale také psychickou pohodu, zvládání stresu, udržování vztahů s lidmi, které máme rádi. A udělat si také čas sami pro sebe a pro smysluplné věcí, které nás baví a naplňují.     

Co vy sám děláte proto, abyste zůstal fit? 

Přiznám se, že sám pracuju hodně. O to více si musím hlídat vlastní rezervy, dobíjet pravidelně energii a pečlivě prioritizovat, čemu se v rámci nabitého pracovního programu budu věnovat. Hlavním zdrojem mého osobního „recovery“ je sport. Běhání, silniční kolo, posilovna, golf nebo plavání. Sportuju intenzivně a pravidelně. 

Dříve jsem se věnoval atletice a sportovní rutinu tréninku, stravy, spánku a regenerace si udržuji dodnes. Dále mám rád vizualizace a také používám journaling (reflektivní psaní), které také doporučuji na workshopech manažerům. Když potřebuju klid, rád si otevřu knihu nebo vyrazím do stylové kavárny se ženou nebo blízkými.    

Autor

Adam Kulhánek je předním českým expertem na léčbu závislostí, který propojuje vědecké poznatky s praktickými zkušenostmi z firemního prostředí. Jako uznávaný adiktolog se věnuje výzkumu a klinické praxi, ale také vyučuje na lékařské fakultě. Má bohaté zkušenosti z prostředí velkých korporací, kde uplatňuje své znalosti o lidském mozku a psychice při rozvoji manažerů v oblasti soft skills a well-beingu. V rámci Soulmio patří jeho workshopy o zvládání stresu, firemním wellbeingu a prevenci workoholismu mezi ty nejžádanější. Působí také jako externí odborník platformy Mendeor Institute - AI platformy, která propojuje odolnost, leadership a výkon.