Úzkost: Když duše volá o pozornost
28. dubna 2025
Představte si, že jste v místnosti plné lidí, ale cítíte se naprosto sami. Srdce vám buší, tělo je napjaté, dech se zrychluje. V hlavě víří myšlenky. Nejste v ohrožení, a přesto vám tělo i mysl vysílají jasný signál: „Něco je špatně.“
To je úzkost. Neviditelný, ale velmi skutečný stav, který se může vplížit do života zcela nenápadně. Není to „jen stres“ nebo „špatná nálada“. Úzkost je signál těla i psychiky, že něco potřebuje naši pozornost.
Co je to úzkost?
Úzkost je přirozená reakce našeho organismu na vnímané ohrožení. Je to emoční a fyziologický stav, který nás měl původně chránit – například v situacích, kdy jsme museli čelit nebezpečí. V dnešním světě však nejde o útěk před šelmou, ale spíš o pracovní tlak, sociální očekávání, finanční nejistotu nebo vnitřní pochybnosti.
Na rozdíl od strachu, který bývá konkrétní a krátkodobý, úzkost je často nejasná, přetrvávající a bez zjevného spouštěče. Může být tichým společníkem i paralyzujícím nepřítelem.
Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Z lékařského (psychiatrického) pohledu je složitou kombinací emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky (bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou).
Úzkost může mít podobu krátkodobé reakce, pokud se objevuje stále častěji, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, může přerůst do chronického stavu úzkostné poruchy.
Tehdy je třeba jí věnovat zvýšenou pozornost.
Mozková chemie úzkosti: Role serotoninu
Serotonin je neurotransmiter, který se nejčastěji spojuje s pocitem pohody, štěstí a duševní rovnováhy. Existuje několik teorií, které propojují vznik úzkostí s nízkou hladinou tohoto chemického posla v mozku. Jedna z nich říká, že když prožíváme úzkost, mozek začne produkovat větší množství neurotransmiterů spojených se strachem. Současně však omezí tvorbu těch, které navozují pocit klidu a spokojenosti – například serotoninu a dopaminu.
Kromě pozitivního vlivu na náladu hraje serotonin roli i v řadě tělesných procesů. Pomáhá regulovat spánek, tělesnou teplotu, chuť k jídlu, paměť i schopnost se uvolnit. Pokud je jeho hladina nízká, můžeme být citlivější na úzkostné stavy nebo častěji zažívat smutek.
Je důležité dodat, že u některých lidí je nižší hladina serotoninu daná geneticky. U jiných může dojít k jeho poklesu v důsledku dlouhodobého stresu. A někdy se oba tyto faktory spojí – což pak může vést k rozvoji úzkostných poruch.
Úzkost jako chameleon: Proč se vaše strachy neustále mění?
Úzkost se často projevuje nepřímo – schovává se za workoholismus, perfekcionismus, přehnanou potřebu kontroly nebo somatické potíže, a tak může být někdy těžké ji vystopovat.
Dalším specifikem úzkosti je její proměnlivost. Obavy se mohou rychle střídat: jeden den se týkají nemoci, druhý den selhání v práci, třetí odmítnutí. Často přitom nedokážeme určit konkrétní důvod této změny.
U některých lidí se úzkost zaměřuje na jedno téma – například sociální situace, zdraví nebo budoucnost – u jiných je rozptýlená.
Každý z nás může úzkost prožívat jinak, ale mezi časté projevy většinou patří:
Fyzické projevy úzkosti:
- Bušení srdce, tlak na hrudi
- Dušnost nebo zrychlené dýchání
- Třes, svalové napětí
- Pocení, sucho v ústech
- Nespavost nebo neklidný spánek
- Trávicí potíže (nevolnost, bolesti břicha)
Psychické projevy úzkosti:
- Neustálé obavy nebo katastrofické myšlenky
- Pocity neskutečnosti nebo odpojení od reality
- Vnitřní neklid, podrážděnost
- Ztráta koncentrace, přetížení mysli
- Strach ze ztráty kontroly
[LIVESTREAM] Jak využít úzkost, hněv a smutek k růstu
15. 5. 2025 13:00
Úzkost, deprese, stres a panická ataka: Jak je od sebe odlišit?
Úzkost
Hlavní prožitek:
Intenzivní obavy, napětí, neklid
Emoce:
Strach, nervozita
Tělesné projevy:
Bušení srdce, napětí, dušnost
Trvání:
Dny až měsíce, často kolísá
Příčina:
Někdy jasná, jindy ne
Překryvy:
Může přecházet v depresi
Deprese
Hlavní prožitek:
Smutek, prázdnota, beznaděj
Emoce:
Smutek, bezradnost
Tělesné projevy:
Únava, bolesti, zpomalení
Trvání:
Dlouhodobě (týdny až roky)
Příčina:
Mnohdy kombinace faktorů
Překryvy:
Často doprovázena úzkostí
Stres
Hlavní prožitek:
Tlak, přetížení, napětí
Emoce:
Frustrace, podrážděnost
Tělesné projevy:
Svalové napětí, bolesti hlavy
Trvání:
Krátkodobý nebo přechodný
Příčina:
Zátěž, očekávání, změny
Překryvy:
Může vést k úzkosti či depresi
Panická ataka
Hlavní prožitek:
Náhlý záchvat strachu, paniky
Emoce:
Hrůza, ztráta kontroly
Tělesné projevy:
Zrychlený dech, třes, mdloby
Trvání:
Minuty až hodiny
Příčina:
Spouštěč (např. klaustrofobie)
Překryvy:
Může být součástí úzkostné poruchy
Kdy je čas začít úzkost řešit?
Úzkost si zaslouží pozornost vždy, když:
- Trvá déle než několik týdnů
- Ovlivňuje každodenní život (práci, vztahy, spánek)
- Ztrácíte kvůli ní radost z běžných věcí
- Vyhýbáte se situacím jen kvůli obavám
Zvládací techniky
Úzkost může být náročná, ale existuje celá řada jednoduchých a účinných kroků, které mohou přinést úlevu.
1. Eliminace alkoholu
Alkohol může krátkodobě přinášet pocit uvolnění, protože stimuluje uvolňování serotoninu. Dlouhodobě ale narušuje chemickou rovnováhu mozku a může úzkosti zhoršovat. U některých lidí se dokonce stává jejich spouštěčem. Vyhýbání se alkoholu je tak preventivní i léčebný krok.
2. Meditace a práce s dechem
Jednoduchá dechová cvičení pomáhají tělu přepnout z poplachové reakce mozku do stavu klidu. Meditace zvyšuje odolnost vůči stresu a pomáhá vnímat přítomný okamžik.
3. Pohyb a relaxační cvičení
Tělesný pohyb snižuje hladinu stresových hormonů a podporuje tvorbu serotoninu a endorfinů. Není nutné sportovat intenzivně – stačí pravidelné procházky, ideálně v přírodě. Pomoci mohou i jemné protahovací cviky, které uvolní napětí v oblasti krční páteře a trapézů.
4. Zaměření na jednu činnost
Dopřejte si denně chvíli, kdy se plně ponoříte do jediné aktivity. Může to být tvoření, sport, hra na hudební nástroj nebo i běžné domácí činnosti. Cílem je přesměrovat pozornost a „vypnout“ myšlenkový přetlak.
5. Podpora spánku
Úzkost často narušuje spánek, který je přitom zásadní pro psychickou stabilitu. Vytvořte si večerní rutinu, eliminujte modré světlo, vyhýbejte se těsně před spaním stimulujícím činnostem a pokuste se usínat a vstávat ve stejný čas.
6. Denní rutina
Stabilita ve stravování, spánku a pohybu přináší větší jistotu a snižuje výkyvy nálad. Strukturovaný denní režim pomáhá tělu i mysli lépe zvládat stres.
7. Terapeutická podpora
Pokud jsou úzkosti časté, intenzivní nebo vás výrazně omezují v životě, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Skutečná síla je v tom, umět si říct o pomoc.
Úzkost není slabost. Je to součást lidského prožívání – jen někdy přeroste zdravou míru. Když ji však pochopíme, přijmeme a začneme s ní pracovat, může se stát i spojencem. Ukazuje nám totiž, kde potřebujeme zpomalit, změnit směr nebo o sebe více pečovat. Zjistěte více na livestreamu 15. 5. 2025 s Milanem Pavlíčkem.