O vyhoření s psychologem Radkem Ptáčkem a Simonou Zábržovou

„Únava je top signál, že se nám něco děje a měli bychom zpozornět. Ale jak je teď unavený každý, máme tendenci ji my, příp. i lékaři, bagatelizovat," upozorňuje psycholog Radek Ptáček proč někdy dochází k vyhoření. Zatímco Ptáček v rozhovoru o vyhoření nastavoval klinický pohled, Simona Zábržová, CEO Soulmio, se dělila o vlastní zkušenost s vyhořením: „Mně hlavně všichni kladli na srdce, ať o svém vyhoření nikomu neříkám. Z vyhoření mi pomohla intenzivní psychoterapie." 

Přestože se ve své praxi s vyhořením setkává, říká o něm Ptáček v kontextu celé společnosti: „Pojem vyhoření se dnes trochu nadužívá." V Česku vidí jako větší problém to, že lidé obecně nedbají o své duševní zdraví, než přepracování. 

Simona Zábržová na své kariérní cestě vyhořela dvakrát. „Při každém mém vyhoření mi okolí doporučovalo, abych to hlavně nikomu neříkala," dělí se Zábržová o reakce svých blízkých. Raději podle nich měla dál hrát silnou manažerku. „Vidím ale, že dnes se už pohled lidí na adekvátní množství práce a osobního času mění. Zvlášť u mladších generací," dodává. 

Její slova potvrzuje i Ptáček: „U starší generace vnímám, že svou hodnotu vztahují i ke svému majetku nebo k tomu, jak je vidí okolí. U generace po roce 2000 už tomu tak není. Starší o nich pak říkají, že nejsou srdcaři, když chtějí v práci trávit jen omezený čas." A ze zkušenosti dodává: „Ještě bych snad s trochou nadsázky dodal: Starší jsou sice méně vyhořelí, ale více depresivní."

Podle Ptáčka sami nejlépe víme, co se nám děje a co máme dělat. To ale neznamená, že lidé nemají využívat pomoci lékařů a psychoterapeutů. „Potkal jsem ve své praxi šťastné případy, které po vyhoření zcela změnily svůj život a jsou teď spokojení. A pak jsou ty druhé případy: Lidé závislí na práci, kteří do vyhoření spadnou znovu. Ve vážných případech jejich chování může vést k závažným nemocem - mrtvici, infarktu, chronickým onemocněním. A to přesto, že varovné příznaky na sobě pozorují," doplňuje Ptáček. 

Video: Záznam rozhovoru Radka Ptáčka a Simony Zábržové

Poslechněte si celý záznam rozhovoru, který vede Veronika Sedláčková. Simona Zábržová se s Radkem Ptáčkem potkala v rámci talk show Operitiv: Jak hacknout své zdraví a nevyhasnout, která proběhla 29. září. 

Jsou antidepresiva receptem na vyhoření?

„Antidepresiva jsou efektivním léčivem, které dokáže pomoci s depresí, jež vyhoření provází," nastiňuje Ptáček svůj klinický pohled. „Důležité je ale také je včas vysadit. A v tom někdy selháváme," doplňuje. 

V rozhovoru také nastínil, že nejnovější výzkumy naznačují, že podobně efektivně a v podobném čase fungují i přírodnější cesty léčby depresivních stavů. Např. pravidelné procházky v přírodě na sluníčku, pravidelná fyzická aktivita apod. „Já se však setkávám s lidmi, kteří volí raději antidepresiva, protože je to pro ně jednodušší," dodává Ptáček.

Simona Zábržová, přestože vyhořela dvakrát, antidepresiva jako cestu z vyhoření odmítla. Vydala se cestou intenzivní psychoterapie. Dnes spoléhá především na to, že si cíleně každý den hlídá, aby dodržovala základní pravidla zdravého životního stylu. Také si pro sebe vypracovala seznam zdravých návyků, které se snaží dlouhodobě dodržovat. 

Radek Ptáček
profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, 
psychoterapeut

Autor nebo spoluautor více než 200 původních vědeckých prací, vědeckých monografií a řady popularizačních článků v domácích i zahraničních médiích. Za svou práci získal několik prestižních ocenění. Působí na 1. lékařské fakultě a University of New York in Prague. Věnuje se také vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků.

Další inspirativní čtení na Soulmio blogu